Strasilky.com

Druh strašilky dorůstající se přes 25 centimetrů. V dospělostí má velká fialová křídla.

Anisomorpha buprestoides "Ocala" je druh velmi podobný druhu Anisomorpha paromalus, na pohled se však liší zbarvením. Na rozdíl od paromalus, které mají na černém těle oranžové proužky, tento druh je má bílé.

Přenádherný, vcelku malý druh strašilky. Živná rostlina je ostružiník. V chovu pouze partenogeneze (jen samičky).

Pořízena vajíčka, vylíhlo se mi pár nymf, ale ke svlekům nedošlo, nymfy uhynuly...

Chov tohoto druhu je spíše pro pokročilé chovatele. Odchov se jevý dostě problematický, ale při vychytání podmínek chovu se stává jednoduchým.

Velikost: až 27 cm

Barva: zelená, žlutá

Inkubační doba: 8-12 měsíců

Líhlivost: střední až malá (25-50%)

Velikost nymf po vylíhnutí: 2,5 cm

Vývoj do dospělosti: 5-9 měsíců

Vhodná vlhkost: 55-70%

potrava: ostružiník, maliník, eukalyptus

Strašilka je v dospělosti mohutná, zejména samice. Nymfy jsou velice aktivní a rády utíkají z příbytku. Samičky vystřelují nebo upouštějí vajíčka při kladení. Já většinu vajíček vybírám a inkubuji na písku, ale dobrých výsledků se dá dosáhnout i při ponechání vajíček v terárku.

Nymfy se po vylíhnutí živí eukalyptem.

Extatosoma tiaratnum- strašilka australská

Jedná se o velmi často chovaný druh. Ať už díky dobré sehantelnosti, tak díky své nenáročnosti chovu a hlavně díky jejich rozmanitým barvám. Na první fotce je forma "lichen" (lišejník). Zbarvují se takto podle prostředí, ve kterém se nacházejí. Z vajíčka se líhnou všechny stejně barvené. Po druhém svleku zachycují fotoreceptory na končetinách barvu, podle kterých se jejich barva mění. Avšak měla by to být strašilky s genama "lichen", aby se takto zbravila. Barvy mohou být hnědého, černého, béžového, zeleného a lišejníkového odstínu. Živí se ostružníkem. Mají větší spotřebu, sežerou toho hodně, připravte se na to, že jedna větvička pro pár adultních samiček opravdu na moc dlouho stačit nebude. Doba inkubace je zhruba 6 měsíců. Doba dospívání je také kolem půl roku. Po dosažení dospělostri žijí samci cca 2-3 měsíce, samice až rok. Celkově dorůstají zhruba 10-15 centimetrů, samci mají křídla a jsou schopni letu. Tento druh se rozmnožuje jak pohlavně, tak partenogeneticky. Na hrudi mají žlázy, kterými mohou vylučovat lehce páchnoucí látku, která není nijak životně nebezpečná. Samice kladou zhruba po dvou týdnech po dosažení dospělosti vajíčka, která jsou poměrně velká. Mají kulovitý tvar, jsou lesklé a hladké. Samice jich za život naklade až 700. Celkově bych druh doporučila všem, jak začínajícím chovatelům, tak pokročilým.

Zajímavosti o jejich životě-autor textu je chovatel Vítězslav Krejsa (použito se svolením):

Extatosoma tiaratum (strašilka australská). Má v prvních stádiích velice zajímavý a složitý život, který určitě stojí za zmínku:

Vajíčko

Operculum vajíčka má na sobě tenkou vrstvičku tvořenou převážně tuky (ale i dalšími organickými sloučeninami). Právě díky tomu je mravenci rodu Leptomyrmex sbírájí a nosí do mravenišť. Po zkonzumování této vrstvy vajíčka přesunou do části mraveniště, kde končí většinou zbytky potravy, kamínky, písek atd. a tam už dochází k inkubaci, která s ohledem na ne příliš příznivé podmínky může trvat i více než 1000 dnů.

Nymfa L1

Po vylíhnutí se nymfa musí dostat rychle z mraveniště, k čemuž je patřičně vybavena (určtiě znáte rychlost těchto nymf...). Zbravení nymf L1 navíc připomíná již zmíněné mravence rodu Leptomyrmex, což jim usnadňuje opuštění mraveniště bez povšimnutí a na povrchu země červená barva odrazuje případné predátory od útoku na malé nymfy.

Extatosoma tiaratum má tedy v přírodě velmi složitý začátek života. Je to paradoxně jeden z důvodů, proč se v chovech jedná o tak běžný a v zásadě bezproblémový druh. Extatosoma klade velké množství vajíček s velkou líhnivostí, aby byla šance, že se alespoň malá část dožije v přírodě dospělosti. V chovu, kde tyto strašilky nejsou vystavené žádnému nebezpečí a mají mnohdy skvělé podmínky od inkubace až do konce života se jim tedy více než daří.

Buďmě za to rádi, protože se jedná o úžasný a nezaměnitelný druh.

Lamponius bocki "Verón" (ex. Hesperophasma sp. "Verón") je malý druh strašilky s velmi zajímavou barvou a zajímavým životem celkově. Tyto strašilky jsou křehké a na chov vcelku náročné, nymfy mají dlouhý vývoj s vysokou úmrtností. (tyto informace se mohou (tedy spíše budou) lišit chovatel od chovatele, každému něco jde a něco ne, je prostě třeba si to vyzkoušet :))

Vajíčka jsou malá, líhlivost je skoro stoprocentní. Nechávám líhnout buď v teráriu anebo vajíčka vybírám a nechávám líhnou na písku. Větší úspěšnost jsem měla při jejich vybírání. Nymfy, jak bylo řečeno, se vyvíjejí poměrně dlouho a to kolem půl roku.

Jsou mrtvé... nebo snad ne? ---- párkrát se mi stalo, že dospělá samice spadla na zem a tři dny se vůbec nehýbala, ležela na zemi a při manipulaci prostě vypadala... chcíple. Už ani nevím, proč jsem ji tam nechala celé tři čtyři dny, když bylo viditelné, že to nerozchodí... ale ona to rozchodila. Čtvrtý den se zvedla a pokračovala v životě. Je to zvláštní a nemám pro to vysvětlení, ale co jsem se ptala dalšího chovatele, nejsem jediná, kdo má s nimi podobné zkušenosti.

Menší druh strašilky dorůstající zhruba do 12cm, chov tohoto druhu se mi jevil jakožto náročnější, odchov se mi nepodařil, získané nymfy všechny časem pochcípaly. K chovu tohoto druhu se budu chtít někdy určitě vrátit.

Vajíčka jsou malá, hnědá a mají zajímavý tvar. Nymfy se líhnou ani ne 1 centimetr velké, jasně zelené. Dospělé samičky mají krásnou zelenou barvu, samci jsou červení. Živná rostlina je ostružiník. Chov bude nejvhodnější asi v boxu/skleněném teráriu.

Marmessoidea sp. "Cat Tien" je strašilka, která se v poslední době (2020-2021) hodně v chovech rozšířila a to díky tomu, že je velmi jednoduchá na chov, klade hodně vajíček a líhlivost je opravdu vysoká. Ovšem často takto vznikají přemnožení, sama jsem se dvakrát zbavovala invazí... poprvé kolem 250 kusů, po druhé k 500 kusům. Je vhodné to trochu hlídat a vajíček se částečn zbavovat. (Nejlepší je bude na chvíli vložit do mrazáku a pak vyhodit)... případně zkusit je někde nabídnout.

Opět se jedná o druh, který má velmi zajímavé barvy, jak samečci tak samičky mají malá křidélka. Samci mají v adultu končetiny s nádechem modré barvy. Samičky po páření kladou vajíčka po skupinkách, například do papírové utěrky, substrátu a podobně. Tzv. je zapichují. Inkubace trvá zhruba 3-4 měsíce.

Tomuto druhu se bude dobře dařit jak v sítěném teráriu, skleněném, tak i v boxu, na chov jsou opravdu jednoduché.

Živná rostlina je ptačí zob.

Strašilka neohirasea maerens je atraktivní svým vzhledem už od pohledu. Jedná se o naprosto nenáročný druh, který se krásně množí a je velmi odolný. Dospělé samice mají hnědožlutou barvu a trny po celém těle, mají zhruba 10 cm. Dospělí samci mají po hranách těla výrazné žluté linky obklopující černou čáru vedoucí přes celé tělo strašilky, mají také zhruba 10 cm. Živí se ostružiním.

Zkušenosti ze začátků- pořídila jsem si 50 vajíček tohoto druhu a pár měsíců čekala než se začnou líhnout první nymfy. Vylíhla se první a všechny ji do měsíce následovaly. Překvapilo mě, že líhlivost byla 100%, tudíž 50 nymf z 50 vajíček. Dospělosti se dožilo 42 kusů. Co si tak pamatuji, tak jsem našla snad jen jednu nebo dvě mrtvé strašilky, kam se podělo zbylých šest netuším. Nejspíš utekly nedovřeným víkem, ale nedokážu říct. Ono se občas při chovu prostě něco "ztratí" :D. Velmi mile mě překvapil i poměr samců a samic- 21 samců a 21 samic. Perfektní. U to hoto druhu trvá inkunbace kolem 3-5 měsíců. Vývoj do dospělosti je podobný době inkubace.

Středně velký a hlavně zajímavě zbarvený druh strašilek, vhodný jak pro začátečníky, tak pro pokorčilé. V chovu by určitě neměl chybět :)

Peruphasma schultei, aneb strašilka ďábelská je hojně chovaný druh strašilky v České republice i ve světě, jak díky své naprosté nenáročnosti, tak díky svému vzhledu a dostupnosti. Pokud uvažujete o chovu strašilek a stále nemáte jasno, jaký druh se by Vám líbil, pořízením tohoto druhu nic nezkazíte. Strašilka ďábelská se živí ptačím zobem. V dospělosti mají v těle kolem 5-8 centimetrů, tudíž se nejedná o velkého chovance a postačí jim terárium vysoké kolem 25cm, nymfám i nižší.

Vajíčka- vajíčka mají kulovitý tvar a jsou barevně podobné výkalům. Rozdíl jde nejlépe vidět pod světlem. Nymfa se líhne z vajíčka zhruba po 4-6 měsících, líhnou se hromadně. Jedna dospělá samička naklade velké množství a líhlivost je téměř stoprocentní. Vajíčka stačí vlhčit obden či jednou za týden, mě se líhnou velmi dobře, i když vlhčím jednou týdně, někdy jednou za deset dní. Denní přírůstky- 20+. Pozor je potřeba dávat na to, aby vajíčka nechytla plíseň, což zajistíme dostatečným větráním krabičky/terária, ve které vajíčka máme. Např. krabička od salátu- vystřihnout velkou díru na víku a nahradit síťovinou do oken.

Nymfy- nymfy jsou po vylíhnutí silné a rychlé, rády se napijí hned vody. Svlékají se celkem rychle do druhého svleku, poté mi přijde vývoj pomalejší. Od nymfy L1 do adult je to zhruba 4-6 měsíců.

Dospělci- Dospělci se páří asi jeden až dva týdny po posledním svleku, gravidní samice se dá poznat podle tlustého břicha plného vajec.

Chemická obrana- Tento druh strašilky se brání vylučováním bílé, zapáchající tekutiny z těla. Jedinci mají onen způsob obrany již od vylíhnutí, jak rostou, množství se zvětšuje. Při dýchání vzduchu poblíž terária (když strašlky tekutinu vypouští) může způsobovat tendenci pšíkat, smrkat, pálení očí či svědění pokožky (při zásahu kůže) a podobně. Tento sekret ale není pro člověka nebezpečný a ani ho strašilky nepoužívají jen tak ze srandy jako například druhy anisomorpha, zkrátka si stačí po manipulaci s nimi dobře umýt ruce.

Krásný druh strašilky. V chovech se většinou nacházejí pouze samičky (partenogeneze), Druh vhodný i pro začátečníky. Po vylíhnutí se nymfy snaží napodobit klacíky, ovšem výraznější je to s tím, jak nymfa roste. Dospělci jsou často "nalepení" na větvích. Samičky mají malá červená křidélka.

Inkubace vajiček je zhruba na 4 měsíce, nechávám je líhnout třeba na písku, ale také většinu ponechávám v teráriu a úspěch je ještě větší.

Velký druh strašilky. Jeden z největších druhů vůbec.

Chov tohoto druhu je náročnější, stejně tak jako chov většiny druhů lupenitek, doporučuji lupenitky na začátek vynechat...

Dospělé samičky kladou vajíčka zvláštního tvaru (viz foto). Vajíčka nechávám líhnout na vermikulitu, který často vlhčím. Po cca půl roce by se z nich měly líhnout malá lupenitky s nádechem červené barvy.

Pokud se mi v chovu zadaří, sepíšu toho více...

aktualizace: Do chovu se mi dostaly tři presubadult nymfy, jedna se dostala do subadultu, vypadá zdravě. Mám ji v boxu, přičmž místo víka je perlinka. Vlhčím vždy večer, trochu více než ostatní druhy strašilek. (Strašně důležitá je vyšší vlhkost, ale pozor na plísně, které mhoou vznikat.

Pseudophasma subapterum (dříve neophasma subapterum( je malá, klasicky do hněda zbarvená strašilka živícíc se ptačím zobem. Inkubace vajíček je kolem 5-6 měsíců. Poznatek: Většinu vajíček jsem při první snaze o odchov vybrala a nechala líhnout na písku. Nevylíhla se ani jediná nymfa. Pár kusů (asi 12) se vylíhlo ze zbytku v boxu s hlínou, kde bylo celkem sucho. Tudíž doporučuji ponechat v teráriu...

Nymfy se rády schovávají, napřiklad pod uschlými listy, kůrou apod. Vývoj je zde zdlouhavý, pomalý, ale stojí za to. Nymfy dospívají zhruba po půl roce. Dospělé samice žijí kolem půl roku, přičemž začínají klást tak po dvou týdnech po adultním svleku, ale toto může být trochu variabilní...

Chov tohoto druhu je velmi jednoduchý, hodící se i pro úplné začátečníky.

Velikost: až 27 cm

Barva. samci-modrá, samice- odstíny hnědé a zelené, občas i do červena a šeda.

Inkubační doba: 2-4 měsíce

Líhlivost: vysoká (70-90%)

Velikost nymf po vylíhnutí: 3 cm

Vývoj do dospělosti: 2,5-4 měsíce

Vhodná vlhkost: 60-80%

potrava: ostružiník, maliník

Pakobylky všech instarů často odhazují končetiny, například při špatné manipulaci nebo vyrušení jinou pakobylkou. Jsou velmi tenoučké a samice vypadají jako větvičky. Pokud je jedinec v dospělostním stádiu, končetina mu již nedoroste, plně fungují i pouze se třema končetinama. Nymfám končetiny do dvou svleků dorostou. Samičky vajíčka vystřelují nebo upouštějí. Vajíčka ponechávám v teráriu s terarijním substrátem, který každý večer vhlčím. Pár vajíček inkubuji mimo terárko na písku v krabíčkách s dobrou cirkulací vzduchu.

Tirachoidea cantori patří mezi velké druhy strašilek dorůstající až přes 33cm. Chov tohoto druhu je poměrně jednoduchý.

Dospělí samci jsou schopni letu, avšak brzo po páření umírají. Dospělé samice žijí několik měsíců. Nymfy rády odhazují při jakěmkoli vyrušení končetiny.